Pouč mě o své cestě, Hospodine,
abych kráčel v tvé pravdě,
veď mé srdce,
aby se bálo tvého jména.

Podle zpráv z dějin města a okolí mělo Staré Město již roku 1350 kostel a faru. Město bylo založeno v 2. polovině 13. století horníky a původně se jmenovalo Goldek, později (latinsky) Antiqua Goldek, aby se rozeznávalo od mladšího Goldeku, kterým byla osada, založená kolem hradu Kolštejna – nynější Branná. Název Staré Město (Altstadt) vznikl teprve v 15. století.

Roku 1618 vysvětil správce olomouckého biskupství Arnošt Platejz ve Starém Městě katolický chrám sv. Anny, postavený pravděpodobně na místě dřívějšího kostela. Ten chrám dala postavit Eliška Petřvaldská z Petřvaldu patrně na popud Jesuity P. Jana Schmidtlina, který od roku 1615 konal na Kolštejnském panství katolické misie. Od roku 1627 ustanoven trvale duchovní správce.

Tento kostel je zasvěcen svaté Anně – matce blahoslavené Panny Marie. Tak ukazuje na první pohled každému návštěvníkovi kostela velký obraz za hlavním oltářem.

Poutní slavnost se zde konává nejčastěji v něděli po svátku sv. Anny nebo přímo v tento svátek, tj. 26. července.

Nad hlavním oltářním obrazem sv. Anny na ozdobných obloucích spočívá zcela majestátně velká koruna nesoucí kříž na zlaté lesklé báni.

Chrám sv. Anny v nynější podobě je vystavěn ve slohu renesančně barokovém s některými prvky empirovými. Pozoruhodný je svým provedením i portál s vchodem do sakristie z presbytáře. Taktéž i starobylé, ručně kované železné dveře tamtéž.

V lodi chrámové byl ovšem původní sloh porušen při vestavbě ochozů po straně epištolní i evangelní pravděpodobně kvůli získání více místa pro věřící tehdy početné farnosti.

Původní úzká, štíhlá okna v lodi byla však nahrazena jinými, obdélnými ve dvou řadách pro více venkovního světla v přízemí i na ochozech. Tím způsobem jsou i oba boční oltáře poněkud sraženy. Zato tím více vyniká střed chrámové lodi svou výškou a mohutností.

Velké zvony z hlavní věže byly ve válečných letech všechny odvezeny. Podobně i cimbály od věžních hodin zabaveny. Až v roce 2000 se do kostela sv. Anny vrátily nové zvony. Dne 17. prosince 2000 byly požehnány olomouckým arcibiskupem Janem Graubnerem a instalovány do věže. Zvon sv. Panna Maria váží 220 kg a zvon sv. Edit Stein váží dokonce 345 kg.

Hlavní věž kostela se vypíná do výše 48 m a je zakončena dvojramenným křížem. Má osobitý ráz s pozoruhodně řešenou konstrukcí a oválným otvorem v dolní části pro zařízení na bití čtvrtí i celých hodin. Původní hodinový stroj sloužící od roku 1907 byl nahrazen novým.

Varhany jsou mistrným dílem firmy Rieger z Krnova. Potřebují však též vyčistění mechanismu a případně ladění.

Kostel stojí na vyvýšenině horní části města, lemován od severu řadou staletých lip a též hradebních zdí. Po obou stranách vstupní kryté brány stojí 2 kaple. „Hora Olivová“ a výjev „Trním korunování P. Ježíše“, kde jsou dějové postavy v nadživotní velikosti. Ze strany jižní sousedí kostel s posvátným polem hřbitova, ohrazeným pevnou kamennou zdí.

Městem se vine od severu na jih řeka Krupá. Nadmořská výška ve městě je 510–570 m. n. m. Ve znaku města je vedle mědvěda, držícího v přední tlapě stříbrné kladivo, také postava horníka, s ním zápasícího. V dávných dobách se zde získávaly tyto ušlechtilé kovy, ovšem pracně a v malém množství v podzemní těžbě. Svědčí o tom např. i název obce Stříbrnice.

Staré Město pod Kralickým Sněžníkem (nadm. výška 1422 m) leží na jeho jihovýchodním úpatí, částečně chráněné před drsnými větry. Má prý zdravé, ale dosti drsné horské podnebí.

> Virtuální prohlídka kostela sv. Anny

Farní kostel byl vystavěn v letech 1612–1614 a je situován v úrovni náměstí, oproti branenskému zámku je položen poněkud na vyšším místě. To si nemohli předbělohorští stavitelé vybrat lépe, a tak stavba vévodí celé okolní krajině. Průčelí orientované k jihozápadu se vypíná nad hlubokou úboční brázdou Brusného potoka. Zvýrazňuje je představená hranolová věž.

Kostel byl vybudován v nadmořské výšce 642 m na terénním výstupku, obehnaném ze dvou stran dlouhou kamennou zdí. Obdivuhodná je zvláště poloha věže téměř na samém okraji značného srázu, zabezpečeného zmíněnou zdí, avšak dosahující zde již velké výšky (10 m). Pro dobu stavby byla to velká odvaha, takto umístit obrovskou hmotu věže o výšce 59 m, o to více, že nebyla známa únosnost podle statického výpočtu.

Kamenná masívní stavba kostela je jednolodní s trojbokým závěrem se sakristií na evangelijní straně. Její mohutnost i výšku zvýrazňují zvenku silné opěrné pilíře. Na věži se sedmi podlažími jsou umístěny věžní hodiny pod cibulovitou bání, ukončenou lucernou a makovicí.

Kostelní loď je zaklenuta valenou klenbou s lunetami. Pozoruhodná je vnitřní galerie podél všech stěn, vyjma presbyteria. Její podklenutí je neseno toskánskými sloupy téhož typu jako zámecké arkády. Na ni také spočívá kruchta.

Hlavní vstup je podvěžím. Je opatřen krásným edikulovaným portálem. Ten nese kamennou desku s vyrytým nápisem, přerušenou uprostřed dvěma erby. Levý přísluší pánům z Vrbna (lilie) a druhý Žerotínům (lev). V nápise, vyvedeném latinsky, je cenné vročení.

Původně byl kostel postaven pro potřebu evangelíků a zasvěcen Zmrtvýchvstání Krista, katolicky byl upraven a přesvěcen v roce 1743. Rozsáhlé stavební úpravy si vyžádal po požárech v letech 1852 a 1906.

Tato stará církevní stavba se vyznačuje moravskou pozdně renesanční architekturou a je velmi významnou stavební památkou. V roce 1994 byly zahájeny velké opravy v době působení duchovního správce P.  Julia Žvaka.

Pro úplnost budiž připojen text pamětního nápisu podle řádků:
JEHOVAE TRIVNI OM SACRVM POSTERIS SVBDITIS PIIS QUIBVS
PARATVM AEDIFICIVM HOC ORATORIVM HYNEK ET BERNHARD BARONESA
WIRBEN ET FREVDENTHAL ET GERMANI FRATRES CONSECRAVERE
GELIQVERE 1·6·1·4 ANNO CHRISTI

Z uvedeného vyplývá, že kostel – modlitebnu dali postavit páni z Vrbna a Bruntálu, vlastní bratři Hynek a Bernard, a dále, kdy byl dokončen. Druhý z nich zemřel v roce 1613. Hynek následoval o čtyři roky později. Byl zetěm známého Karla staršího ze Žerotína. Měl totiž za manželku jednu za dvou jeho dcer Bohunku. To vysvětluje použití druhého zmíněného erbu.

Nevelké prostranství kostela má jednu zajímavou zvláštnost. Je totiž propojeno nadzemní krátkou spojovací chodbou s blízkou farou z roku 1784. Je nesena dvěma zaklenutými oblouky, z nichž jedním vede původní vstupní bránou stará přístupová cesta na náměstí. Ve farní budově končí chodba, krytá stříškou, ve druhém podlaží.

Fara je samostaný dům s valbovou střechou, opatřený menším nádvorním příslušenstvím. Stropy má v přízemí zaklenuté, v patře jsou ploché. Vyznačuje se klasicistní architekturou. Je památkově rovněž chráněna.

V areálu kostela najdeme ještě sousoší Piety z roku 1663 a sochu sv. Jana Nepomuckého z roku 1733.